Symbol české státnosti, sídlo českých knížat a králů, dnes prezidenta republiky.
Od druhé poloviny 9. stol. existovalo na místě hradu knížecí hradiště, r. 880 sem přenesl své sídlo
první doložený přemyslovský kníže Bořivoj
a vznikl zde druhý nejstarší křesťanský kostel v Čechách. Rotunda sv. Víta byla postavena knížetem
Václavem
před r. 935, nacházel se tu nejstarší český klášter (sv. Jiří 973). R. 1085 zde proběhla korunovace
prvního českého krále Vratislava II.,
následně však bylo pro neshody s pražskými biskupy panovnické sídlo přeneseno dočasně
na Vyšehrad (do poloviny 12. stol.).
Hrad vznikal postupnými přístavbami od 12. stol. a svými rozměry 570x128 m patří k největším hradním areálům v Evropě.
Rozsáhlé úpravy proběhly za Karla IV.
a Václava IV.,
na místě románské baziliky byl vybudován v letech 1344–1420
chrám sv. Víta,
nejvýznamnější český katolický kostel. Karel IV.
později vzpomínal, že po svém návratu do Čech nalezl "Pražský hrad zcela opuštěn, pobořen
a zničen, neboť od časů krále Otakara II. byl zcela ztroskotán až k zemi".
Panovnická rezidence byla na konci 14. stol. přenesena do Králova dvora na Starém
Městě, za husitských válek
Pražský hrad poničily pobyty vojenských posádek.
Sídlem panovníka se stal znovu až po nákladné obnově r. 1485, kdy sem přesídlil
Vladislav Jagellonský.
Po nástupu Habsburků
byl postupně měněn na renesanční sídlo, velké škody způsobil požár r. 1541. R. 1648 obsadili
hrad Švédové a uloupili část vzácných uměleckých sbírek. K poslední velké přestavbě došlo
za Marie Terezie
v 50.–70. letech 18. stol., ve druhé polovině 19. stol. byla zahájena dostavba
chrámu sv. Víta
a další úpravy následovaly ve 20. stol.
Aktualizace 2023/2: Po dlouhých letech, kdy Hrad užívala bizarní skupina osob,
se na něj v březnu 2023 může vrátit noblesa, nadhled, velkorysost a respekt – potřebné nejen pro obraz naší země
v zahraničí, ale i vůči těm, kdo zastávají jiné názory v nešťastně rozdělované společnosti.
Přístup: ve městě
Vstup: v návštěvních hodinách, info na www.hrad.cz,
možnosti vstupu do areálu se čas od času mění, např. s výměnou osoby prezidenta
Parkování: omezené možnosti, jiné varianty příjezdu jednodušší (MHD)
Literatura:
Durdík T. (2000): Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha
Vlček P. (2001): Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha
cs.wikipedia.org/wiki/Opevnění_Prahy
pamatkovykatalog.cz/mestske-opevneni-male-strany-a-hradcan-19873323
Blízká místa:
Malá Strana–komenda (0.6 km), Hrad v Královské oboře (1.8 km),
Hrádek na Zderaze (2.0 km), Vyšehrad (3.2 km),
Děvín (4.9 km), Brnky (7.3 km),
Roztoky u Prahy (7.5 km), Zdiby (9.3 km),
Chodovská tvrz (9.4 km), Nový hrad u Kunratic (9.4 km),
Nový hrad u Kunratic–obléhací opevnění (9.5 km), Kunratice (10.5 km),
Litovice (11.9 km), Číčovický Kamýk–zvonice (12.3 km),
Zbraslav (12.6 km), Dolní Počernice (12.8 km),
Liběhrad (12.8 km), Okoř (13.2 km),
Ctěnice (13.4 km), Chvaly (14.1 km),
Dubeč (14.3 km), Choteč (14.4 km),
Dolní Břežany (14.8 km), Lítožnice (15.0 km),
Průhonice (15.0 km), Třebotov (15.5 km),
Odolena Voda (15.9 km), Chvatěruby (16.3 km),
Zvolská homole (16.3 km), Kazín (16.5 km)
Další informace k místu: cs.wikipedia.org
|
|
Pražský hrad – fotografie
Pražský hrad – dobové obrazy a pohlednice
Pražský hrad – retro kresby
Pražský hrad na razitkuj.cz
[Aktualizovat údaje /
nahlásit chybu]
[Verze pro tisk]
|
