Hrad byl vybudován na vyšší ze dvou blízkých čedičových homolí (Velký Bezděz; na sousedním Malém Bezdězu
se rovněž nacházejí zbytky opevnění) v l. 1264-78 Přemyslem Otakarem II.
Poprvé se setkáváme se snahou přesunout první styk s nepřítelem co možná nejdále od hradu;
opevnění s prvními třemi branami a Čertovou věží sleduje přístupovou cestu daleko pod hrad.
R. 1279 zde věznil Ota Braniborský mladého krále Václava II.
a jeho matku, královnu Kunhutu. V r. 1300 hrad přešel do šlechtických rukou a zůstal v nich až do r. 1348,
kdy jej vykoupil zpět pro královskou korunu Karel IV.
a zařadil mezi hrady uvedené v Majestas Carolina.
Na počátku 30-leté války byl Bezděz vypálen, kolem r. 1630 za
Albrechta z Valdštejna měl být postupně proměňován v moderní pevnost,
od svého záměru však Albrecht
záhy ustoupil a v průběhu 2. pol. 17. stol. byl hrad už zpustlý.
V 17. a 18. stol. mariánské poutní místo a sídlo montserratských mnichů, klášterní
úpravy naštěstí vlastní hrad příliš nepoznamenaly. Po zrušení kláštera
Josefem II.
byl hrad ponechán svému osudu.
Bezděz byl nástupcem hradu Housky, jehož stísněnost a skutečnost,
že jej nebylo možné dále rozšiřovat, byly zřejmě hlavními podněty ke vzniku Bezdězu.
Podle jedné z pověstí se ve věži u třetí brány usadili čerti (odtud název Čertova věž)
a tropili zde hluk pokaždé, když se v hradní kapli konaly bohoslužby. Proměňovali se v různá zvířata,
například černé kohouty nebo kozly, zjevovali se na cimbuří a děsili posádku. Legenda nepochybně
souvisí se skutečností, že hradní kaple byla zasvěcena sv. Michaelu, vítězi nad ďáblem.
– Jiná pověst vypráví o vzniku obou Bezdězů na základě sázky mezi ještědským ďáblem
a potulným jezdcem. Čert měl stavět dlouhou zeď tak rychle, jak jezdec uháněl na koni.
U vsi Bezděz však zakokrhal kohout, ďábel prohrál a ze zbylého kamení navršil oba kopce.
Pověst má základ v čedičové žíle, která se táhne od Bezdězu k Ještědu, ale dnes je z velké části odtěžena.
Bezděz stojí za návštěvu i mimo turistickou sezónu, kdy lze dojít až k hradu,
sledovat unikátní opevnění podél přístupové cesty a vyhnout se nadměrné lidnatosti.
Přístup: po  turistické cestě
Mapa: KČT 15 – Máchův kraj
Vstup: v návštěvních hodinách, info na http://www.hrad-bezdez.eu
Literatura:
Durdík T. (2000): Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha
Blízká místa:
Malý Bezděz (0.5 km), Doksy (5.6 km),
Myšlín (7.0 km), Bělá pod Bezdězem (7.5 km),
Kuřívody (7.7 km), Houska (8.7 km),
Zkamenělý zámek–Hrad u Konrádova (9.8 km), Starý Berštejn (10.1 km),
Konvalinkový vrch (10.4 km), Hrad u Kluku (10.6 km),
Jestřebí (12.8 km), Zbyny (13.7 km),
Nedamy (14.5 km), Hrad na Dubovém vrchu (14.8 km),
Vřísek–Drchlava (14.8 km), Kokořín (15.0 km),
Ralsko (15.3 km), Zvířetice (15.9 km),
Pustý zámek–Zakšín (16.0 km), Chudý hrádek–Poustka (16.0 km),
Kokořín–Staráky (16.0 km), Klemperka (16.3 km),
Křída (16.5 km), Michalovice (16.5 km),
Starý zámek u Vidimi (16.6 km), Vřísek–Žižkova hora (17.1 km),
Jiljov (17.2 km), Loubí (17.2 km),
Stohánek (17.3 km), Zákupy (17.4 km)
|
|
Bezděz – fotografie
Bezděz – dobové obrazy a pohlednice
Bezděz – retro kresby
Ubytování v okolí
Bezděz na razitkuj.cz
Rok návštěvy: 1995, 1996, 2014, 2018
[Aktualizovat údaje / nahlásit chybu]
[Verze pro tisk]
|
