Katalog obsahuje na podzim 2024 záznamy pro 2300 lokalit v ČR; skutečný počet objektů je mírně vyšší, záznamy pro některé vzájemně blízké a související památky jsou spojeny – např. Dolní Hořice, Frymburk, Holešice, Lhotice, Mrač, Želetava (mladší a starší tvrze), Bezno, Habří, Višněvice (dvojice tvrzí), Puchart (přední a zadní hrad) aj. Všechna místa byla navštívena (nebo "spatřena", pokud památka není přístupná) při cestách od roku 1995; u starších míst až na jednu výjimku podruhé nebo opakovaně v letech 2011–2022. Udržet všechny položky aktuální (přístupnost, stav objektu, často se měnící odkazy na bližší informace apod.) je však nemožné i při intenzivním cestování (v letech 2017–2022 vždy více než 250 navštívených míst) a děkuju proto – zpětně i předem – za všechny poslané komentáře, opravy a aktualizace.

Stránky byly původně zaměřeny na hrady a jejich zříceniny, postupem času jsem doplňoval i tvrze, přestavěné hrady/tvrze a další opevněné objekty (kostely, kláštery, předsunuté bašty apod.), příp. zříceniny nebo torza jiných památek (od r. 2018 zejména kostelů, kaplí a dalších sakrálních památek, kterým se chci věnovat i v blízké budoucnosti). V posledních několika letech jsou systematičteji doplňována také další opevnění (městská, obléhací, polní, nejasného účelu aj.) a torzálně dochované technické památky. Od původního "poutnicko-romantického" zájmu o hrady jsem se v posledních letech zaměřil více na zachycení těchto památek objektivem fotoaparátu (technika ale hraje podružnou roli ve srovnání se světlem nebo výběrem místa a času) a jejich proměnám – i proměnám jejich vidění – na dobových vyobrazeních.

Seznamy hradů (70), hradů přestavěných na zámky (156) a zřícenin hradů (330) na našem území by v současné době měly být úplné, chybí v nich jen nepřístupné Jivno. Některé zříceniny hradů jsou řazeny mezi skalní hrady, u objektů na pomezí hrad/tvrz pak mezi tvrze, proto se uvedená čísla mohou s jinými přehledy rozcházet.

V součtu se skalními hrady (46), terénními pozůstatky (264) a zaniklými hrady (86) se jedná o 930 objektů charakteru hradu uvedených v katalogu. Dalších několik desítek památek někdy označovaných jako hrady je řazeno mezi tvrze, ať už jde o dochované stavby (Buzice, Kostelec nad Labem, Malešov, Opálka, Popovice), zříceniny (např. Hradenín, Lina, Přímělkov–Hrádek, Tuchoraz, Zbraslavice, Zrůbek) nebo převážně reliéfní pozůstatky (Bransouze, Dubenec–Kozamberk, Hacpurek, Loukov–Hrádek, Otryby–Hrádecká skála, Popice aj.), případně mezi tvrze přestavěné na zámky (Bystřice nad Úhlavou, Dolní Benešov, Komárov, Manětín, Sokolov, Zákupy, Žinkovy). Mezi tvrze jsou řazeny také některé komendy (mj. Horní Kounice, Hostěradice). Celkově se tak počet objektů v katalogu, které mohou být (a někdy jsou) označovány jako hrady, pohybuje blízko číslu 1000 (viz také pokus o seznam všech hradů na našem území).

Systematicky jsou v katalogu zastoupeny i zříceniny tvrzí (78, včetně tvrzí přestavěných na zámky). Úplný by měl být přehled hradů a zámků (pokud měly středověkého předchůdce) zařazených mezi Národní kulturní památky (108). Dalších přibližně 700 hradů, tvrzí, zřícenin a opevnění z evropských zemí se nachází ve fotogalerii – do budoucna bych rád zkompletoval především slovenské hrady a zříceniny a hrady v rakouském pohraničí.

Mým dávným snem pochopitelně bylo projít všechny dochované pozůstatky po hradech u nás, což ale i vzhledem k nejednoznačnosti typologického určení různých reliéfních nebo zanikajících lokalit prakticky není a nebude možné. Počet známých a dosud nenavštívených hradů v ČR, z nichž se zachovaly alespoň reliéfní pozůstatky, už nicméně v tuto chvíli (podzim 2024) zřejmě nepřesahuje 5 (viz přehled chybějících objektů v katalogu). K historické úplnosti by bylo nutné přidat i další zaniklé nebo předpokládané hrady (cca 30–35), zcela pohlcené pozdější zástavbou, odtěžené lomy, případně neznámé lokalizace – nebo teprve čekající na své objevení budoucími výzkumy.

Jak už jsem psal dříve a odhlédnu-li od snu výše: mým jediným cílem a záměrem bylo dokumentovat stav hradů, tvrzí a jejich pozůstatků u nás na počátku 21. století, případně upozornit na některá méně známá (často o to pozoruhodnější a lákavější) místa, nepoznamenaná "turistickým ruchem". Pokud se mi vzácně podařilo zachytit jejich kouzlo, jedinečnost okamžiku nebo pečeť vtisklou světlem, nebyla to zásluha moje, ale času a prostoru, kterými jsem měl možnost procházet. Moje vděčnost za tyto chvíle nemůže být větší a snad se občas podaří ji přenést i ke vzdálené obrazovce.

Jsem si rovněž vědomý mnoha nedokonalostí současné podoby webu – děkuju stejným dílem za povzbuzení i připomínky.

(2020/9, 2021/12, 2022/7, 2023/3, 2024/7, naposledy aktualizováno 2024/11)