Zříceniny rozlehlého hradu na severním okraji Adršpašských skal. Písemné zprávy z doby vzniku se nedochovaly,
stavebníkem byl zřejmě král Jan Lucemburský
kolem r. 1330 a hrad měl sloužit jako pohraniční mocenský opěrný bod. Nejstarší zmínka pochází až z Majestas Carolina,
kde ho Karel IV. zmiňuje mezi hrady podmínečně zastavitelnými,
podobně jako nedaleký Střmen.
R. 1381 se už uvádí ve šlechtických rukou, za husitských válek
byl krátce obsazen husity, než se r. 1436 vrátil do držení pánů z Dubé. Ti odsud páchali škody Slezanům,
kteří proto hrad r. 1447 vykoupili a nechali zbořit.
Stavební vývoj hradu, který měl trojdílnou dispozici, není zcela jasný. Východní jádro je zřejmě mladší a alespoň
v části své existence (kolem r. 1400) mohl být Adršpach hradem s dvěma samostatnými jádry obývanými různými majiteli,
tzv. ganerbenburgem. Velká plocha ve střední části mohla sloužit jako tábořiště pro polní vojska.
Z místa je krásný výhled na Sněžku a Adršpašské skály. Díky odlehlejší poloze jde o turisticky nejméně exponovaný hrad
v oblasti Adršpašsko-teplických skal.
Přístup: po  turistické cestě
Vstup: volný
Parkování: 50.61697, 16.12267 (placené), v době návštěvy bylo v provozu i bližší parkoviště u zámku v Dolním Adršpachu
Literatura:
Durdík T. (2000): Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha
Fišera Z. (2004): Skalní hrady zemí Koruny české, Libri, Praha
Blízká místa:
Dolní Adršpach (0.8 km), Kopeček–kostel (2.5 km),
Střmen (3.8 km), Skály–Bischofstein (5.9 km),
Radvanice (7.4 km), Meziměstí (10.1 km),
Zámecký vrch u Trutnova (10.4 km), Bystrý (10.5 km),
Bolkov (11.0 km), Velké Svatoňovice (11.3 km),
Jetřichov–kaple (12.1 km), Vlčinec (13.1 km),
Rechenburk (13.5 km), Starý Rokytník (14.0 km),
Žacléř (14.3 km), Trutnov (14.5 km),
Vízmburk (15.1 km), Homole (15.2 km),
Broumov (16.9 km), Červená Hora (18.7 km),
Břecštejn (19.5 km)
|
|
Adršpach – fotografie
Adršpach – dobové obrazy a pohlednice
Rok návštěvy: 2014
|
