Katalog obsahuje ke konci roku 2018 záznamy pro 1360 lokalit v ČR (skutečný počet objektů je mírně vyšší, záznamy pro některé vzájemně blízké a související památky jsou spojeny – např. Dalovice (tvrz a Starý zámek), Mořice (tvrz přestavěná na zámek a starší tvrz), Mrač (mladší a starší tvrz), Nosislav (opevněný kostel a tvrz) aj.). Všechna místa byla navštívena (nebo "spatřena", pokud památka není přístupná) při cestách od roku 1995; u starších míst až na několik (10) výjimek podruhé nebo opakovaně v letech 2011–2018. Udržet všechny položky aktuální (přístupnost, stav objektu, často se měnící odkazy na bližší informace apod.) je však nemožné i při intenzivním cestování (v letech 2017 a 2018 vždy více než 300 navštívených míst) a děkuju proto – zpětně i předem – za všechny poslané komentáře, opravy a aktualizace.

Stránky byly původně zaměřeny na hrady a jejich zříceniny, postupem času jsem doplňoval i tvrze, přestavěné hrady/tvrze a další opevněné objekty (kostely, kláštery, předsunuté bašty apod.), příp. zříceniny jiných památek. Od původního "poutnicko-romantického" zájmu o hrady jsem se v posledních letech posunul více k zachycení těchto památek objektivem fotoaparátu (technika ale hraje podružnou roli ve srovnání se světlem nebo výběrem místa a času) a jejich proměnám – i proměnám jejich vidění – na dobových vyobrazeních.

Seznamy hradů (64), hradů přestavěných na zámky (148) a zřícenin hradů (318) na našem území by v současné době měly být úplné, chybí v nich nepřístupné Jivno a několik objektů označovaných jako hrady i tvrze a později přestavěných, např. Chýnov. Některé zříceniny hradů jsou řazeny mezi skalní hrady, u objektů na pomezí hrad/tvrz pak často mezi tvrze, proto se uvedená čísla mohou s jinými přehledy rozcházet.

V součtu se skalními hrady (34), terénními pozůstatky (210) a zaniklými hrady (43) se jedná o 812 objektů charakteru hradu uvedených v katalogu. Dalších několik desítek památek někdy označovaných jako hrady je řazeno mezi tvrze, ať už jde o dochované stavby (Buzice, Kostelec nad Labem, Malešov, Mrač, Opálka, Popovice), zříceniny (např. Hradenín, Lina, Přímělkov–Hrádek, Tuchoraz, Újezd u Tišnova, Zrůbek) nebo převážně reliéfní pozůstatky (Dubenec–Kozamberk, Hrádek u Trhových Svinů, Lom u Tábora, Nové Hvězdlice, Otryby–Hrádecká skála, Popice aj.), případně mezi tvrze přestavěné na zámky (Dolní Benešov, Komárov, Králův Dvůr, Pelhřimov, Sokolov, Zákupy, Žinkovy). Mezi tvrze jsou také řazeny některé komendy (mj. Horní Kounice, Hostěradice). Celkově tak počet objektů v katalogu, které mohou být (a někdy jsou) označovány jako hrady, velmi mírně přesahuje číslo 850.

Mým dávným snem pochopitelně bylo projít všechny dochované pozůstatky po hradech u nás, což ale i vzhledem k nejednoznačnosti typologického určení různých reliéfních nebo zanikajících lokalit prakticky není a nebude možné. Počet dosud nenavštívených terénních pozůstatků po hradech v ČR je každopádně v mnoha desítkách a v katalogu chybí i některé skalní hrady (k historické úplnosti by bylo nutné přidat i další zaniklé hrady, pohlcené pozdější zástavbou, odtěžené lomy, případně neznámé lokalizace).

Jak už jsem psal před rokem a odhlédnu-li od snu výše: mým jediným cílem a záměrem bylo dokumentovat stav hradů, tvrzí a jejich pozůstatků u nás na počátku 21. století, případně upozornit na některá méně známá (často o to pozoruhodnější a lákavější) místa, nepoznamenaná "turistickým ruchem". Pokud se mi vzácně podařilo zachytit jejich kouzlo, jedinečnost okamžiku nebo pečeť vtisklou světlem, nebyla to zásluha moje, ale času a prostoru, kterými jsem měl možnost procházet. Moje vděčnost za tyto chvíle nemůže být větší a snad se občas podaří ji přenést i ke vzdálené obrazovce.

Jsem si rovněž vědomý mnoha nedokonalostí současné podoby webu – děkuju stejným dílem za povzbuzení i připomínky.